|
|
Vztah mezi svaly kyčelního kloubu a dynamikou přímého kopu při použití balistické vesty a batohu
Maleček, Jan ; Vágner, Michal (vedoucí práce) ; Šťastný, Petr (oponent)
Název: Vztah mezi svaly kyčelního kloubu a dynamikou přímého kopu při použití balistické vesty a batohu. Cíl práce: Stanovit míru vztahu mezi izokinetickou sílou svalů kyčelního kloubu při provádění flexe a extenze a při vnitřní a vnější rotaci vzhledem k dynamice přímého čelního kopu bez a s výstrojí. Metoda: Práce odpovídá empiricky založené studii observačního charakteru. Měřený výzkumný soubor (n =15) tvořili účelově vybraní studenti Vojenského oboru (VO) navštěvující prezenční a kombinovanou formu studia na Fakultě tělesné výchovy a sportu (FTVS) Univerzity Karlovy (UK) v Praze. Dynamika přímého čelního kopu byla měřena pomocí siloměrné desky Kistler a data byla převáděna do programu BioWare. Izokinetická síla svalů při provádění flexe a extenze a při vnitřní a vnější rotaci kyčelního kloubu byla hodnocena pomocí izokinetického dynamometru Humac Norm. Flexibilita vybraných svalových skupin byla hodnocena vyškolenou osobou. Výsledné posouzení míry vztahů bylo provedeno pomocí Spearmanova korelačního koeficientu pořadí (rs). Výsledky: Nejsilnější korelační vztah vznikl mezi svaly provádějící vnější rotaci kyčelního kloubu (při rychlosti 90řs-1 ) a dopadovou silou přímého čelního kopu (impact force) u respondentů s výstrojí (rs = 0,66). U tohoto vztahu se podařilo prokázat významnou signifikantní...
|
|
|
Ochrana personálu při cytoredukční chirurgii a hypertermické intraperitoneální chemoterapii
Stein, Radim ; Bruthans, Jan (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá Ochranou personálu při cytoredukční chirurgii a hypertermické intraperitoneální chemoterapii, se zaměřením na nelékařské zdravotnické pracovníky - anesteziologické sestry. Cílem práce bylo zanalyzovat znalosti anesteziologických sester v používání osobních ochranných pracovních pomůcek, specifika výběru personálu pro daný výkon, používání elektrokauteru s integrovaným odsáváním, dostupnosti pomůcek pro dekontaminaci při nehodě cytotoxických látek a má-li personál obavu o své vlastní zdraví. Data byla získána formou dotazníkové metody. Pro výzkumné šetření byly zvoleny anesteziologické sestry pracující na operačních sálech ve vybraných zdravotnických zařízeních v České republice. Celkový počet respondentů, kteří se účastnili výzkumu, byl 35. Z výsledků šetření bylo zjištěno, že personál nevyhledává, jaké OOPP jsou pro tento druh operace doporučovány. Je to buď tím, že je personál málo jazykově vybaven, nebo nezná EBN/EBP či EBM. Personál používá pouze ty OOPP, které jsou mu k dispozici. Jako dobrý výsledek zle hodnotit používání elektrokauteru s integrovaným odsáváním u 49 % respondentů. V problematice dostupnosti pomůcek pro dekontaminaci jsem došel ke zjištění, že většina personálu neví, zdali jsou tyto pomůcky vůbec k dispozici. Šetření také poukazuje na fakt, že...
|
|
|
Působení prostředků individuální ochrany na příslušníky HZS hl. m. Prahy v různých zátěžových situacích
NÁVRATOVÁ, Šárka
Sociální a ekonomický vývoj lidské společnosti, v tomto případě na příkladu České republiky, logicky směřuje k zlepšování a vyvíjení nových prostředků individuální ochrany napříč záchrannými složkami. Cílem je maximalizace ochrany v poměru ku co nejnižšímu omezení pohyblivosti. Diplomová práce v teoretické části nejdříve vysvětluje základní pojmy, aby bylo zřejmé, čeho se daná problematika týká a došlo k lepšímu pochopení. Dále se zabývá oděvním komfortem hasiče. Oděvní komfort se dělí do čtyř skupin a je jako celek podstatný pro samotný výkon a pohodlí zasahujícího hasiče. Je to stav, kdy jsou fyziologické funkce organismu optimální, a oděv ani prostředí nevytváří nepříjemné pocity. V další části jsou popsány osobní ochranné prostředky, které chrání život a zdraví zasahujícího hasiče a tak zvyšují jeho práci při různých mimořádných událostech. Každá jednotka hasičů by měla být osobními ochranými prostředky vybavena a poučena o způsobu jejich užívání, údržbě a pravidelné kontrole. Další oddíl teoretické části se věnuje prostředkům individuální ochrany, které také chrání tělo hasiče i jeho dýchací orgány. Jsou zde uvedeny typy dýchacích přístrojů a popis znalostí, který hasič musí mít, aby užívání dýchacích přístrojů bylo optimální, v souladu s návodem výrobce a neohrožovalo život uživatele. Vysvětlen je zde take termín minutová ventilace. Každý člověk má ojedinělou minutovou ventilaci, která je velice individuální a je závislá na vykonávané práci. Dalším bodem jsou druhy protichemických obleků, které se používají při zásazích, kdy je prostředí kontaminováno nebezpečnými látkami. Práci hasičů také ovlivňují negativní vlivy. Této problematice se věnuje další kapitola, která popisuje negativní vlivy způsobené samotnou událostí a negativní vlivy vyvolané klimatickými podmínkami v místě zásahu. Samotnou hiearchii hasičského záchranného sboru popisuje další oddíl., který se zabývá generálním ředitelstvím hasičského záchranného sboru, hasičským záchranným sborem kraje a jednotkami požární ochrany a jejich kategoriemi. Posledním bodem teoretické části jsou druhy nebezpečných látek dle chemického zákona a dle Řádu chemické služby. V praktické části práce je popsán a vyhodnocen experiment, kterého se zúčastnilo sedm hasičů z hasičské stanice Petřiny. Hasiči museli postupně absolvovat stanovenou trasu, kterou procházeli pokaždé za použití jiného obleku. Aby nedocházelo ke zkreslování výsledků, byl hasičům mezi jednotlivými pokusy poskytnut dostatečný čas na vydýchání a uklidnění organismu. Touto cestou byly získány hodnotící parametry, které byly ve výsledkové části zpracovány a vyhodnoceny pro celkovou a průměrnou spotřebu vzduchu. Následně byly všechny získané hodnoty zpracovány do přehledných tabulek a grafů a výsledky byly řešeny pomocí komparace a statistických metod. Závěr práce se věnuje vyhodnocení optimální ochrany hasiče, navrhnutí opatření pro možné zlepšení a ověření hypotézy, že při extrémních klimatických a zátěžových podmínkách je výkon příslušníka HZS hl. m. Prahy individuálními ochranými prostředky omezen.
|
|
|
Činnost Integrovaného záchranného systému Jč. kraje při řešení možné mimořádné události vzniklé v důsledku podezření na výskyt "Vysoce nebezpečné nákazy" u pasažéra letecké přepravy v podmínkách Jihočeského letiště České Budějovice, a.s.
JEŘÁBKOVÁ, Olga
Tato práce byla vytvořena jako soubor aktuálních poznatků a řešení v problematice biologické bezpečnosti v souvislosti s výskytem nebezpečných biologických agens převážně u jednotlivých osob. Možnost výskytu infekčního onemocnění typu {\clqq}vysoce nebezpečné nákazy`` je v podmínkách ČR reálná a zdravotnický systém na ni musí být v součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému připraven, a to již od vyslovení podezření na jeho výskyt kompetentní osobou. Zpracovávaná problematika se dotýká posouzení úrovně spolupráce složek integrovaného záchranného systému a dalších dotčených subjektů Jihočeského kraje při řešení tohoto typu mimořádné události, která může vzniknout u pasažéra letecké přepravy. V práci je rovněž řešena problematika aktuálního zajištění ochranných prostředků určených pro biologickou ochranu pracovníků zasahujících subjektů. Aktuálnost této problematiky je v Jihočeském kraji dána i probíhající modernizací Jihočeského letiště Č. Budějovice, a. s., které se připravuje na zahájení mezinárodního veřejného leteckého provozu. A právě v souvislosti se stále rozvíjejícím se cestováním obyvatel, kteří využívají leteckou dopravu do vzdálených, i exotických částí světa, kde se mohou nakazit a s využitím rychlé letecké přepravy se ještě v inkubační době vrátit zpět do ČR, nelze toto nebezpečí podceňovat. Pro získání dat a informací k této práci byly provedeny osobní rozhovory se zástupci složek integrovaného záchranného systému Jihočeského kraje a příslušných subjektů, včetně využití literárních a informačních pramenů. K organizaci dat byla použita i tabulková metoda a následně byla data podrobena systémové a kauzální analýze. V rámci analýzy aktuálního zajištění ochranných prostředků určených pro biologickou ochranu pracovníků zasahujících subjektů byl vytvořen přehled specifických ochranných prostředků, kterými subjekty disponují a tento přehled byl posouzen dle příslušných evropských norem. V Jihočeském kraji se díky efektivní spolupráci mezi složkami integrovaného záchranného systému a příslušnými subjekty a prováděným cvičením daří zajistit připravenost na řešení situací, které mohou případně vzniknout v důsledku podezření na výskyt vysoce nebezpečné nákazy. Systém řešení takovéto situace a rovněž i zajištění ochranných prostředků je v Jihočeském kraji na dobré úrovni, ale i přesto byly zjištěny některé disproporce, k jejichž řešení jsou v práci předloženy návrhy možných opatření.
|
host ::
RSS.